očima trenéra
Do letošní sezony jsme nastoupili s několika novými jmény na soupisce a tým vypadal velmi dobře. Na druhou stranu nás trápila dlouhodobá zranění a celá sezona stála a padala s 8 hráčkami. Po výborné přípravě přišlo vystřízlivění po prvních utkání v Č. Budějovicích a Strakonicích, kde bylo hodně vidět, že zvyknout si na nový herní styl bude chvíli trvat. Hráčky se krok po kroku adaptovaly a základní skupinu zakončily na 3. místě, čímž jsme si zajistili účast v extraligové nadstavbě. Do ní jsme vstoupili na 8/9 místě a čekala nás nelehká cesta k postupu na MČR. Nicméně období mezi lednem až dubnem 2019 bylo v této sezoně pro nás to nejlepší a nejúspěšnější. Tým výborně pracoval a každým týdnem na něm bylo vidět zlepšení a rostoucí sebevědomí. Hráčky se dostaly přesně do toho způsobu hry, který jsem chtěl hrát a zvykly si na hru v 8, resp. 9 lidech, poté co se k týmu přidala hostující Krásná. Asi největším problémem a slabinou byla psychika a vždy, když jsme hráli proti jasnému favoritovi, tak jsme působili dost odevzdaně. Tento problém se poměrně pravidelně ukazovala i v utkáních, kdy jsme vedli a při jakékoli změně (obrany, po 6 rychle obdržených bodech, hlasité hlediště aj.) tým začal zmatkovat, což se nám stalo nakonec osudným. Přesto jsme se extraligové nadstavbě stali ,,skokany“ roku, když jsme zaznamenali pouze 4 prohry a nakonec jsme z krásného 4. místa postoupili na MČR, což bylo samo o sobě obrovským úspěchem pro tým, který 3 roky nebyl na vrcholové republikové akci. Na závěrečný turnaj jsme přijeli se třetím nejlepším útokem v lize, který po celou sezonu táhla Lišková, Moreira, Štenclová a Šťovíčková, které si držely svůj dvouciferný střelecký průměr a vždy se dokázaly navzájem doplnit. Bohužel se čím dál více projevoval rozdíl mezi základní pětkou a lavičkou, která hodně zaostávala. MČR, které bylo na Spartě velice dobře zorganizované, bylo prvně odehrané v novém systému, který nám měl tentokrát vyhovovat, s ohledem na šířku kádru, ale připravilo nám nejtěžší úvodní zápas. Já osobně jsem byl přesvědčen, že tým byl dobře připraven a že se s předvádějícím výkonem z extraligy dostane do 4. Bohužel… Turnaj nás vůbec nezastihl v optimální formě. Možná neoprávněně ale já jsem byl z našeho výkonu i přístupu velice zklamaný. V první řadě jsme tento turnaj vůbec nezvládli psychicky, kde se obrovsky projevila nezkušenost většina hráček z velkých turnajů a zápasů, a zadruhé jsme vůbec, ale vůbec nehráli naši hru. Hru, která pro nás byla charakteristická a to je pro mě jako trenéra největší zklamání.
Přestože jsme sezonu 2018/2019 ukončili prohrou a celkovým 6. místem v republice musím ji hodnotit jako úspěšnou. Řekl bych, že jsme společně s Chomutovem byli největším překvapením. Měli jsme výbornou tréninkovou skupinu a hráčky po celou sezonu výborně pracovaly a myslím si, že se nějakým způsobem posunuly a získaly nové zkušenosti. Já jsem si tuto sezonu s tímto týmem velice užil a mrzí mě, že jsem je nedokázal dotáhnout výš.
Poslední odstavec musím věnovat pro mě největšímu překvapení, kterým pro mě byla Ž. Vajdová. Kdyby mi někdo před dvěma lety řekl, že tuto hráčku dám s klidným svědomím do základní pětky, že ji bez obav pošlu do utkání za jakéhokoli stavu, že se v několika utkáních stane X faktorem, myslel bych si o něm nejrůznější věci. Nicméně jsem se na ni mohl celou sezonu spolehnout a přestože ne vždy ji poslouchá míč i tělo, musím před ni smeknout. Svojí neuvěřitelnou snahou, bojovností a pracovitostí byla pro tým strašně důležitou součástí a za mě je to MVP letošního týmu.